VSTUPNÍ SCHODIŠTĚ
Prohlídka je zahájena ve vestibulu, jemuž vévodí monumentální schodiště střežené dvojicí lvů. Jeho dominantou je pak sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Autorem sádrového modelu nejen národních, ale i patronů Evropy byl pražský sochař Emanuel Max. Výzdobu ve vstupní části a na chodbách rezidence sgrafitovou dekorací opatřil malíř Jano Köhler, kterému v těžší životní fázi pomocnou ruku podal a zakázku zadal arcibiskup Leopold Prečan (v úřadě 1923 až 1947).
V tomto „komunikačním“ prostoru se návštěvníci mnohdy pozdraví s procházejícími významnými hosty rezidence, stejně tak mohou mít štěstí na setkání s panem arcibiskupem Janem Graubnerem (biskupem od r. 1990, úřadujícím arcibiskupem od 1992) a jeho pomocnými biskupy, zaměstnanci arcibiskupství nebo s řádovými sestrami, které v paláci pobývají a podílejí se na provozu paláce.
CHODBA I. PATRO
Köhlerova fresková výzdoba v této části objektu akcentuje význam měst Kroměříže a Mikulova jako sekundárních arcibiskupských sídel. Kromě portrétů císařské rodiny je zde vyobrazen olomoucký děkan Leopold Podstatský z Prusinovic, který se ve své rezidenci na Václavském náměstí (bývalém kapitulním děkanství) ujal slavného hudebního skladatele, jedenáctiletého W. A. Mozarta.
PREČANOVA KNIHOVNA
Knihovna, zařízená u příležitosti padesátiletého jubilea (r. 1939) kněžského svěcení arcibiskupa Leopolda Prečana, čítá tři až pět tisíc svazků.
SLAVNOSTNÍ SÁL
Největší sál rezidence s bohatou štukovou výzdobou (autorem Josef Hladík) a alegorií čtyř ročních období pamatuje návštěvu T. G. Masaryka nebo papeže sv. Jana Pavla II. Sálu vévodí portrét olomouckého arcibiskupa a kardinála Rudolfa Jana Habsburského, který byl mj. žákem a mecenášem proslulého geniálního hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena. V posledních letech se v tomto úchvatném prostoru nejčastěji pořádají recepce, konference, školení, promoce, udílejí čestné doktoráty, Ceny města Olomouc, konají se zde koncerty a akce duchovního rázu.
TRŮNNÍ SÁL
Sál se zapsal do historie jako místo nástupu a několikaměsíční „olomoucké“ vlády rakouského císaře Františka Josefa I.
ZLATÝ SÁL
Další z menších komnat dokládá sběratelskou činnost arcibiskupů, zejména uměnímilovného Leopolda Prečana. Kromě míšeňského porcelánu, habánské keramiky a majoliky je zastoupen malovaný porcelán se specialitou barevného skla fantaskních zvířat.
KAPLE
Komorní prostor soukromých modliteb, opět zpřístupněný při odkryvu původních brokátových tapet po r. 1980.
ČERVENÝ SÁL
Sál, stavebně upravený pro Marii Terezii, se stal později místem strategické porady ruského cara Alexandra a rakouského císaře Františka před bitvou Tří císařů u Slavkova r. 1805.
ZELENÝ SÁL
Tato komornější místnost pamatuje vyrovnání mezi Pruskem, Ruskem a Rakouskem (tzv. „Olomoucké punktace“ r. 1850) a pobyty prezidentů Edvarda Beneše (v souvislosti s obnovením Univerzity Palackého po druhé světové válce) a Václava Havla (univerzita mu udělila čestný doktorát).
ROKOKOVÝ KABINET
Je malou pracovnou s valeným rokokovým stropem a kamny ve tvaru rohu hojnosti.
GALERIJNÍ MÍSTNOST
Prostor přebudovaný na expozici, ve které jsou instalovány krátkodobé výstavy.
