Skip to main content

P. Josef Šich vzpomíná: 60. až 80. léta v Arcibiskupském paláci

Uplynulo 55 let od první návštěvy P. Josefa Šicha (*1942) v Arcibiskupském paláci. Protože na Arcibiskupství olomouckém dlouhá léta profesně působí a měl příležitost být účastníkem života v paláci, požádal jsem P. Josefa o vzpomínky za Centrum pro kulturu. Přestože sám říká, že čas už mnohé z jeho paměti zahladil, s laskavostí sobě vlastní přinesl zájemcům o minulost pozoruhodnou sondu o tom, jak se žilo za zdmi rezidence, která neměla svého arcibiskupa. P. Josef Šich působí jako biskupský delegát pro stálou formaci zasvěcených panen a dodnes navštěvuje palác a celebruje Mši svatou ve zdejší kapli Narození Páně ve 2. poschodí, a také každou neděli v kapli sester sv. Kříže v 1. poschodí.

 

Olomoucký arcibiskup ThDr. Karel Matocha byl internován ve své rezidenci od roku 1950. Velmi omezeně se s ním mohl stýkat jen prelát Josef Glogar, který byl jeho generálním vikářem. Arcibiskup Karel Matocha zemřel 2. 11. 1961 a byl pohřben ve své rodné obci Pitín.

Prelát Josef Glogar byl po arcibiskupově smrti zvolen kapitulním vikářem a řídil olomouckou arcidiecézi do roku 1969. Sídlo kanceláře měl v Arcibiskupském paláci ve II. poschodí, kde byla konsistoř.

Za ním a za jeho spolupracovníky (kanovníky, kněžími a zaměstnanci konzistoře) chodili kněží vyřizovat své záležitosti. Koncem června 1965 po kněžském svěcení v Litoměřicích jsme spolu s P. Františkem Poláškem a P. Vojtěchem Žarnovickým byli zde přijati na audienci.

Do roku 1968 sídlil na konzistoři státní zmocněnec Max Jablonský. Jeho rukama procházela veškerá pošta a schvaloval důležitá rozhodnutí.

V roce 1968 byla v Olomouci zřízena pobočka Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty Litoměřice. Poněvadž nebyla k dispozici budova kněžského semináře ani teologické fakulty, přednášky pro bohoslovce obou moravských diecézí se konaly v aule a trůním sále Arcibiskupské rezidence. Ubytování měli bohoslovci na Kapitulním děkanství u katedrály. V roce 1969 nastoupil další ročník (celkově bylo kolem 100 bohoslovců), proto bylo vybudováno ubytování na půdě Arcibiskupského paláce. V roce 1970 už další ročník nemohl nastoupit, ale zdejší bohoslovci mohli do roku 1974 v Olomouci dostudovat. Pak bylo ubytování na půdě odstraněno.

Kapitulní vikář Josef Glogar zemřel 11. 10. 1969 a byl pohřben v Bernarticích nad Odrou. Novým kapitulním vikářem se stal prof. Josef Vrana, kanovník Metropolitní kapituly a farář u kostela sv. Mořice v Olomouci.
Od 1. dubna 1971 mě ustanovil dómským vikářem a úředníkem konzistoře. Tehdy na konzistoři kromě kanovníků pracovalo také několik kněží, kteří byli zároveň dómskými vikáři: P. Karel Kotisa, P. Alois Klein, ThDr. Vojtěch Tkadlčík a ThDr. JUDr. Josef Ryška. Spolupráce s nimi, zvláště s Dr. Vojtěchem Tkadlčíkem a Dr. Josefem Ryškou, byla pro mě velkým obohacením. Bohužel po skončení bohoslovecké fakulty museli oba odejít do pastorace. V zasedací místnosti konzistoře se také jednou za měsíc scházel Arcidiecézní církevní soud, který vedl ThDr. František Vaňák, pozdější olomoucký arcibiskup. Dojížděl z Rýmařova, kde byl farářem.

Kapitulní vikář Josef Vrana byl 4. března 1973 v olomoucké katedrále vysvěcen na biskupa a řídil pak arcidiecézi jako apoštolský administrátor. Přestěhoval se z domu, kterému se říká „Vikárka“, do bytu v I. poschodí Arcibiskupského paláce, kde měl také pracovnu a přijímal návštěvy. Sekretáře neměl (vypomáhal zde pan Arnošt Ondruška). Dvě řeholní sestry se mu staraly o domácnost a přijímaly návštěvy. Mě požádal, abych byl ceremonářem při liturgických slavnostech v katedrále i celé arcidiecézi. Od té doby se také v naší katedrále každý rok konala jáhenská a kněžská svěcení.

Jak se ukázalo po roce 1989, v prostorách Arcibiskupského paláce bylo instalováno několik odposlouchávacích zařízení. Někteří zaměstnanci spolupracovali se Státní Bezpečností, takže bylo třeba být před nimi na pozoru. Většinou se to o nich vědělo.

Z rozhodnutí Svatého Stolce byla v červenci 1978 připojena Apoštolská administratura Český Těšín k olomoucké arcidiecézi. Její ordinář P. Antonín Veselý se stal kanovníkem Metropolitní kapituly. Olomoucká arcidiecéze od této doby měla 730 farností.

V Arcibiskupském paláci je sousoší sv. Cyrila a Metoděje. V roce 1980 tyto světce ustanovil sv. Jan Pavel II. za spolupatrony Evropy. V roce 1985 jsme si připomínali 1100 let od smrti sv. Metoděje. 5. 7. 1985 se konala na Velehradě poutní slavnost, které se zúčastnil státní sekretář Svatého Stolce kardinál Agostino Casaroli. Vládní představitelé chtěli z poutě udělat mírovou slavnost, ale neuspěli. Lidé tehdy velmi hlasitě vyjadřovali svou nespokojenost s církevními poměry u nás.

Dne 30. 11. 1987 náhle zemřel biskup Josef Vrana. Byl pohřben v katedrále sv. Václava pod hlavní věží. Vedení arcidiecéze se ujal se souhlasem státních úřadů prelát ThDr. František Vymětal.

Po jednáních vatikánské delegace s naší vládou byl 26. 7. 1989 jmenován biskupem, apoštolským administrátorem, ThDr. František Vaňák. Slavnost biskupského svěcení se konala v katedrále 26. 8. 1989. Po změně politických poměrů se stal v prosinci 1989 arcibiskupem.

 

Děkuji P. Josefu Šichovi za jeho paměti, a vděčím Tereze Kasalové z Památkového oddělení, že svým vlídným objektivem zachytila dlouhou chodbu a zasedací místnost.

 

David Mikša
Centrum pro kulturu