Prohlídkový okruh

Jádrem prohlídkového okruhu současného arcibiskupského paláce, který svou podobu získal razantní přestavbou původně renesančního paláce, je soubor několika reprezentačních sálů různého stáří, které zaujímají celé tzv. „vznešené“ první patro západního křídla rezidence.

Reprezentační sály nabízí prostory pestrých barev a neméně pestré historie i paletu osobností, které zde pobývaly (Marie Terezie, František Josef I., T. G. Masaryk, Jean kardinál Verdier, Václav Havel, sv. Jan Pavel II.). V současnosti jsou tyto prostory využívané zejména pro společenské a kulturní akce.

Základní informace

Standardní doba prohlídky je 45 minut.

VSTUPNÍ SCHODIŠTĚ

Prohlídka je zahájena ve vestibulu, jemuž vévodí monumentální schodiště střežené dvojicí lvů. Jeho dominantou je pak sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Autorem sádrového modelu nejen národních, ale i patronů Evropy byl pražský sochař Emanuel Max. Výzdobu ve vstupní části a na chodbách rezidence sgrafitovou dekorací opatřil malíř Jano Köhler, kterému v těžší životní fázi pomocnou ruku podal a zakázku zadal arcibiskup Leopold Prečan (v úřadě 1923 až 1947).

V tomto „komunikačním“ prostoru se návštěvníci mnohdy pozdraví s procházejícími významnými hosty rezidence, stejně tak mohou mít štěstí na setkání s panem arcibiskupem Janem Graubnerem (biskupem od r. 1990, úřadujícím arcibiskupem od 1992) a jeho pomocnými biskupy, zaměstnanci arcibiskupství nebo s řádovými sestrami, které v paláci pobývají a podílejí se na provozu paláce.

CHODBA I. PATRO

Köhlerova fresková výzdoba v této části objektu akcentuje význam měst Kroměříže a Mikulova jako sekundárních arcibiskupských sídel. Kromě portrétů císařské rodiny je zde vyobrazen olomoucký děkan Leopold Podstatský z Prusinovic, který se ve své rezidenci na Václavském náměstí (bývalém kapitulním děkanství) ujal slavného hudebního skladatele, jedenáctiletého W. A. Mozarta.

PREČANOVA KNIHOVNA

Knihovna, zařízená u příležitosti padesátiletého jubilea (r. 1939) kněžského svěcení arcibiskupa Leopolda Prečana, čítá tři až pět tisíc svazků.

SLAVNOSTNÍ SÁL

Největší sál rezidence s bohatou štukovou výzdobou (autorem Josef Hladík) a alegorií čtyř ročních období pamatuje návštěvu T. G. Masaryka nebo papeže sv. Jana Pavla II. Sálu vévodí portrét olomouckého arcibiskupa a kardinála Rudolfa Jana Habsburského, který byl mj. žákem a mecenášem proslulého geniálního hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena. V posledních letech se v tomto úchvatném prostoru nejčastěji pořádají recepce, konference, školení, promoce, udílejí čestné doktoráty, Ceny města Olomouc, konají se zde koncerty a akce duchovního rázu.

TRŮNNÍ SÁL

Sál se zapsal do historie jako místo nástupu a několikaměsíční „olomoucké“ vlády rakouského císaře Františka Josefa I.

ZLATÝ SÁL

Další z menších komnat dokládá sběratelskou činnost arcibiskupů, zejména uměnímilovného Leopolda Prečana. Kromě míšeňského porcelánu, habánské keramiky a majoliky je zastoupen malovaný porcelán se specialitou barevného skla fantaskních zvířat.

KAPLE

Komorní prostor soukromých modliteb, opět zpřístupněný při odkryvu původních brokátových tapet po r. 1980.

ČERVENÝ SÁL

Sál, stavebně upravený pro Marii Terezii, se stal později místem strategické porady ruského cara Alexandra a rakouského císaře Františka před bitvou Tří císařů u Slavkova r. 1805.

ZELENÝ SÁL

Tato komornější místnost pamatuje vyrovnání mezi Pruskem, Ruskem a Rakouskem (tzv. „Olomoucké punktace“ r. 1850) a pobyty prezidentů Edvarda Beneše (v souvislosti s obnovením Univerzity Palackého po druhé světové válce) a Václava Havla (univerzita mu udělila čestný doktorát).

ROKOKOVÝ KABINET

Je malou pracovnou s valeným rokokovým stropem a kamny ve tvaru rohu hojnosti.

GALERIJNÍ MÍSTNOST

Prostor přebudovaný na expozici, ve které jsou instalovány krátkodobé výstavy.